Vyberte stránku

Už víte, co to znamená být plátcem DPH a víte, že si musíte hlídat hranici obratu 1 milion Kč. Ale, jak to bývá zvykem, není ani tohle pravidlo tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Pojďme se podívat, jak správně na to. 🙂

Co je to obrat?

Obrat je součet vašich příjmů“ za určité období. V případě DPH je to 12 po sobě jdoucích měsíců. Pozor, nejde o kalendářní rok, ale opravdu o 12 po sobě jdoucích měsíců – tedy klidně srpen 2020 až červenec 2021. Klouže to. 

Co vše se do obratu k DPH počítá?
  • Fakturace v cizí měně

Ve většině případů do obratu započítáte všechny faktury z vašeho podnikání – hodnotu vystavených faktur za posledních 12 měsíců. Pokud fakturujete v cizí měně, počítáte přepočteno na Kč denním kurzem dle ČNB.

  • Neuhrazené faktury a přijaté zálohy

Na rozdíl od daně z příjmů, je v tomto případě úplně jedno, jestli vám odběratelé faktury proplatili, nebo ne. Pokud si tedy nejste s platbou od některého klienta jisti, raději mu nejdříve vystavte zálohovou fakturu. Zálohová faktura je pouze výzva k platbě, která říká: “Zaplať!”. Nejedná se o tvrdou fakturu, která by se počítala do obratu. A přijatou zálohu do obratu taktéž nepočítáme!

  • Činnosti vyloučeny z obratu

Do obratu vůbec nezapočítáváte prodej dlouhodobého hmotného majetku OSVČ, poskytování služeb do ciziny a vybrané služby.

Prodej dlouhodobého majetku dává smysl, vemte si, že byste se pohybovali na hranici 800 tisíc Kč obrat/rok a jednou za čas si koupili a pak prodali auto třeba za půl milionu. Nelogicky by vám tento prodej zkreslil výši obratu a tím pádem vás i katapultoval do plátcovství DPH. 

Pravidlo s poskytováním služeb do EU a světa je již komplikovanější. Vychází z myšlenky, že služba je spotřebována tam, kde je její odběratel (DPH je spotřební daní). A jelikož se služba spotřebuje v EU nebo ve světě, neměla by ovlivňovat DPH v ČR. Takže pokud jste IT specialista a váš hlavní klient je ze Slovenska, faktury vystavené jemu do obratu nepočítáte. Pokud se vedle hlavního klienta věnujete menším projektům v ČR, povinnost registrace na vás padne, až překročíte hranici 1 milion Kč pouze ze služeb poskytovaných českým klientům. Toto pravidlo bývá velmi často opomíjeno. Pokud byste fakturovali pouze hlavnímu klientovi ze Slovenska, tak i kdybyste vyfakturovali 20 milionů za 12 po sobě jdoucích měsíců, tak se povinným plátcem DPH nestanete. Nicméně již s první fakturou se stáváte osobou identifikovanou k DPH, ale o tom už jsem psala dříve. 🙂

Mezi vybrané služby se řadí – poštovní služby, služby televizního a rozhlasového vysílání, výchova a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc a provozování hazardních her. No, z praxe jsem se setkala pouze s lékaři. 🙂

  • Činnosti osvobozené od DPH

Existují ale činnosti, z kterých se sice DPH neodvádí, ale do obratu se počítají. Nejčastějšími činnostmi je finanční poradenství a nájem nemovitostí. Zde postupujete při stanovení hranice pro obrat jinak. Sčítáte všechny vaše příjmy a při překročení hranice se registrujete k DPH. Následně ale DPH budou podléhat pouze činnosti, které nejsou od DPH osvobozené. 

Jste-li tedy výše zmíněný IT specialista a vaše příjmy s podnikání jsou pouze fakturací českým klientům. Sečtete tyto příjmy s příjmy, které máte z pronájmu bytu po babičce. Pokud vám součet přeskočí 1 milion Kč ve 12 po sobě jdoucích měsících, musíte se povinně zaregistrovat k DPH. Nicméně jako plátci DPH, budete odvádět DPH pouze z OSVČ činnosti. Nájem bude činnost osvobozená od DPH a v rámci této činnosti se budete i nadále “chovat jako neplátci”.

Jak sledovat výši obratu?

Většina mých klientů fakturuje v online softwarech jako je Fakturoid, který tuto hranici hlídá za vás. Pokud ale vystavujete faktury jinak, nebo si chcete vést tuto evidenci sami, tak vám plně postačí tabulka v excelu. Do ní si uvede vždy číslo faktury, odběratele včetně IČ, částku a datum vystavení (pro daň z příjmu i datum úhrady). Více jsme se tomuto tématu věnovala v evidenci příjmů k dani z příjmů

Při vedení této evidence si dávejte pozor na pravidlo 12 po sobě jdoucích měsíců. Ideálně si zapisujte vystavené faktury do jedné tabulky, kde budete mít hezky za sebou všechny faktury minimálně ze současného a minulého roku. Jednoduchým součtovým sloupcem si pak můžete hlídat obrat za posledních 12 měsíců. Tento součet se vždy počítá za celé měsíce. Pokud si chcete zkontrolovat, jestli jste v říjnu nepřekročili hranici pro plátcovství, tak si sečtete všechny faktury vystavené od 1.11.2020 do 31.10.2021. 

A přichází na řadu komplikace

Zde musím ještě zmínit jednu zásadní a i trochu komplikovanou otázku. Pro některé z vás nebude pravdivé počítání obratu dle data vystavení faktury. Ve skutečnosti by se měly příjmy počítat dle data uskutečnění.

Pokud se jedná o jednorázovou službu nebo prodej zboží, je datum uskutečnění den, kdy se to stalo. Zde najdete veškeré typicky jednorázové služby jako kadeřnictví, restaurace, nákup v obchůdku – ihned vystavujete paragon a počítáte do obratu. To nám všem přijde ještě srozumitelný. 🙂

Mohou ale nastat složitější situace, kdy dodáváte službu po delší časový úsek. Pokud se jedná o jednorázový projekt, například dodání stavební dokumentace, který může trvat až několik měsíců, podívala bych se na to, jak se obě strany dohodly. Když je vaše úmluva taková, že až se projekt odevzdá na stavebním úřadě, tak dodavateli náleží od klienta peníze, tak bych den, kdy se projekt finálně odevzdal na úřad, viděla jako datum uskutečnění. Ve chvíli kdy je domluva taková, že se bude projekt předávat po částech a vždy za nějakou částí následuje fakturace, tak dnem předání každé jednotlivé části projektu by mělo nastat i plnění.

Ovšem existují služby, které mohou trvat i několik let. Například taková účetní služba. Mám klienty, s kterými spolupracuji jednorázově, tudíž plnění nastává dnem, kdy poskytnu konzultaci. Ale mám i klienty, jejichž firmy účtuji měsíčně. Službu v tomto případě poskytnu posledním dnem v měsíci, kdy mi vzniká nárok na mou odměnu.

A zde přichází na řadu zápletka. Službu za říjen můžu dost dobře vyfakturovat až někdy začátkem listopadu. Do jakého měsíce mám tedy tuto službu počítat? Asi už z textu výše je vám jasné, že jdete podle data uskutečnění a tím pádem počítáte tuto službu do října. Pokud podnikáte v oboru, kde se vás tato matoucí fakturace týká, mohu doporučit dvě cesty. Vystavujte faktury s datem vystavení = datum uskutečnění plnění. I když ji dáte klientovi o pár dní později, to ničemu nevadí. A nevzniká vám binec. Nebo si do své evidenční tabulky přidejte další sloupec, kam si zapisujte navíc datum uskutečnění plnění a tím se pro výpočet obratu řiďte. 🙂

A jak to chodí časově?

Jakmile překročíte obrat 1 milion Kč, vzniká vám povinnost se registrovat k DPH a to do 15 dní po měsíci, ve kterém jste hranici obratu překročili. Plátcem se všemi povinnostmi se pak stanete další měsíc. Tedy když překročíte obrat za měsíc říjen, registrovat se musíte do 15.11. a plátcem jste od 1.12..

Protože nic není v české daňovém systému neměnné, tak se začíná mluvit i o navýšení této magické hranice na 2 miliony Kč. Ceny všeho rostou a hranice 1 milion korun svádí k tomu, že spousta drobných podnikatelů se k této dani musí registrovat povinně. I když původní myšlenkou bylo, aby plátci DPH byly spíše střední a větší firmy.


Obratu se nemusíte bát. Na jeho hlídání vám stačí jednoduchá tabulka. V případě, že si něčím nebudete jistí, neváhejte mě kontaktovat