Pořídili jste si do svého podnikání auto, které plánujete využívat i soukromě a nevíte co to pro vás bude znamenat? V tomto článku probereme si všechny možnosti. 🙂
Kdo bude auto využívat pro soukromé účely?
Nejprve je důležité si uvědomit, kdo bude tímto autem jezdit. Situace je totiž jiná, pokud jste OSVČ, jednatel, společník, nebo pokud možnost soukromých jízd poskytnete svému zaměstnanci jako benefit.
Jezdí OSVČ
Obecně platí, že si můžete dát do výdajů jen pracovní jízdy.
Nejjednodušší to mají ti OSVČ, kteří jsou v režimu paušální daně nebo nejsou plátci DPH a zároveň si uplatňují paušální výdaje. Protože nemají povinnost vést evidenci výdajů, tak nemají co řešit. 🙂
Neplátce DPH – daňová evidence
Pokud nejste plátce DPH, ale vedete daňovou evidenci, tak je potřeba si vést knihu jízd. Podle poměru pracovních a soukromých jízd “rozdělíte” všechny výdaje spojené s provozem auta na daňové (pracovní) a nedaňové (soukromé). U odpisů auta si pak můžete každý rok uplatnit jen 80 % ročního odpisu dle zákona o dani z příjmů (při soukromém využívání firemního auta).
Jednodušší variantou je využití tzv. paušálních výdajů na dopravu. Maximálně si můžete uplatili 5.000 Kč za auto za kalendářní měsíc. Pokud auto využíváte i soukromě, si můžete uplatnit krácený paušál na dopravu 4.000 Kč za kalendářní měsíc. I u paušálních výdajů na dopravu si uplatňujete každý rok odpisy, opět jen v jejich 80% výši.
Plátce DPH
U plátců DPH je situace komplikovanější.
Z pohledu DPH se samotný nákup auta nebo výdaje na jeho provoz (pohonné hmoty, opravy, drobné vybavení do auta ad.) musí krátit tzv. poměrovým koeficientem. Ten vyjadřuje předpokládaný poměr využívání auta pro pracovní a soukromé účely. Pro zjištění tohoto poměru si musíte vést knihu jízd. Například pokud je auto využíváno pro pracovní účely z 65 %, tak má podnikatel nárok na odpočet pouze 65 % zaplaceného DPH (z nákupu auta, PHM, oprav ad.).
V prvním roce je poměrový koeficient založený na předpokládaném využití pro pracovní a soukromé účely. V dalších letech se pak rovná reálnému poměru využití auta z předchozího roku. Na konci kalendářního roku je pak nutné srovnat předpokládaný koeficient se skutečným poměrem pracovních a soukromých jízd. Pokud se reálný poměr s uplatňovým koeficientem lišil o více než 10 %, tak je potřeba v rámci prosincového přiznání k DPH finančnímu úřadu “povracet” nebo “donárokovat” DPH. Pozor to se týká i DPH ze samotného nákupu auta!
Z pohledu daně z příjmu je situace obdobná jako u neplátce DPH, který vede daňovou evidenci. Podnikatel má dvě možnosti. Buď si bude uplatňovat reálné krácené náklady na provoz auta, nebo využije paušál na dopravu. U obou těchto variant pak má nárok na 80% výši ročních odpisů auta.
Jezdí soukromě společník s.r.o.
Od roku 2021 je tzv. zápůjčka za úplatu jedinou možností, jak může společník používat auto pro soukromé účely. V podstatě společník firmě zaplatí za pronájem auta. Na tento pronájem firmy vystaví společníkovi fakturu. Cena za pronájem musí být tzv. cena obvyklá, tedy stejná, jako by si pronajal v podobné lokalitě a čase podobné auto. Pokud auto, kterým soukromě jezdí společník má firma pouze pronajaté nebo na operativní leasing, tak za soukromé jízdy platí společník cenu tržní. Tu je pak ještě potřeba přepočítat podle toho, jak dlouho společník auto měl, nebo kolik km ujel. 🙂
Pokud jste plátce DPH, tak na této vystavené faktuře za nájem auta společníkovi nesmí chybět DPH 21 %.
Jezdí soukromě zaměstnanec nebo jednatel
Tato varianta je nejvíce komplikovaná. Pojďme si ji rozebrat ze 3 stran: nákup auta, provoz auta a ze strany zaměstnance/jednatele.
Nákup auta – pokud jste plátce DPH, tak si můžete opět uplatnit jen část DPH, jak je popsáno výše. Z faktur na údržbu a opravy auta má zaměstnavatel vždy nárok na celé DPH. U pohonných hmot, je klíčové jestli si zaměstnanec nebo jednatel hradí PHM za své soukromé cesty sám. Pokud si je hradí sám, tak má zaměstnavatel nárok na všechno DPH z pohonných hmot (vše PHM je za firemní cesty). Pokud si je ale neplatí, tak má firma nárok opět jen na poměrnou část DPH. V případě, že by výdaje za PHM platila firma, ale zaměstnanci je přefakturovala, tak má opět nárok na celé DPH. Tyto pravidla jsou obdobná pro daň z příjmů (u plátců i neplátců DPH).
Další bod je pak ještě mzda zaměstnance nebo odměna jednatele. Dle zákona je povinné v každé mzdě/odměně dodaňovat 1 % procento z pořizovací ceny auta (cena vč. DPH). Pokud by se jednalo o tzv. nízkoemisní auto, tak by se ve mzdě dodaňovalo pouze 0,5 % z pořizovací ceny. Do skupiny nízkoemisních aut se řadí plug-in hybridy, elektromobily nebo auta na vodíkový pohon.
Pokud by se jednalo o nějakou jednorázovou soukromou cestu pracovním autem (například na dovolenou), tak je možné k této situaci přistoupit jako u společníků. V tomto případě by firma svému zaměstnanci vystavila fakturu za nájem auta za obvyklou cenu. 🙂 Protože by se jednalo o pronájem auta – výdělečnou činnost, tak by se neuplatňovaly žádné koeficienty. Tento způsob lze využívat i u pravidelného využívání firemního auta zaměstnancem. Je jen na vás, která varianta vám přijde administrativně méně náročná a ekonomicky výhodnější.
Chápu, že tento článek byl poměrně vyčerpávající, ale popisuje celou situaci okolo soukromého využívání firemních aut, která je komplikovaná sama o sobě. 🙂
