Vyberte stránku

V minulém článku jsem se věnovala jednotlivým pracovním poměrům a jejich srovnání. V návaznosti na něj chci přiblížit administrativní povinnosti, které z jednotlivých pracovních poměrů pro zaměstnavatele vyplývají. Začínám od nejjednoduššího DPP s podepsaným prohlášením poplatníka a pomalu nabaluji další a další povinnosti, aby bylo zřetelné, jak se mohou administrativně jednotlivé pracovní poměry lišit.

Podlimitní DPP (do 10 tisíc měsíčně) – zaměstnanec MÁ podepsané prohlášení poplatníka (“růžovku”, “růžový papír”)

Tato situace je nejméně administrativně náročná. 

Registrace:
Zpracování mezd
  • stačí jednou za čas, jelikož se měsíčně nikam nic neposílá, nikdo dokonce ani neví, kdo u vás na DPP pracuje, žádné osobní údaje zaměstnance nikam neputují
  • do 20.3. následujícího roku musíte podat Vyúčtování zálohové daně, které bude v případě zaměstnávání DPP s podepsaným prohlášením nulové a uvádí se informativně počet zaměstnanců v jednotlivých měsících minulého roku
Měsíční platba: 
  • mzda dohodáře (hrubá mzda = čistá mzda)
  • jednou za čtvrtletí 100 Kč na Kooperativu (stejná částka, ať máte 1 nebo 100 dohodářů)
Podlimitní DPP (do 10 tisíc měsíčně) – NEMÁ podepsané prohlášení poplatníka 
Registrace:
  • Srážková daň (Přihláška k registraci pro fyzické nebo právnické osoby a registruje se srážková daň z příjmu fyzických osob vybírané srážkou – protože se vybírá od fyzické osoby – zaměstnance)
  • Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele 
Zpracování mezd
  • ideálně měsíčně, nebo si musí podnikatel sám vypočítat, kolik má poslat následující měsíc ve formě mzdy a kolik má odeslat na FÚ
  • do 1.4. následujícího roku musíte podat Vyúčtování srážkové daně  – v jednotlivých měsících uplynulého roku budou vyčísleny srážkové daně a uvedeno, zda jste ji odvedli na FÚ, výsledkem je většinou nula, ale při chybných odvodech může vzniknout i přeplatek či nedoplatek
Měsíční platba: 
  • mzda dohodáře (85 % hrubé mzdy)
  • odvod srážkové daně na FÚ (15 % hrubé mzdy)
  • jednou za čtvrtletí 100 Kč na Kooperativu (stejná částka, ať máte 1 nebo 100 dohodářů)
Nadlimitní DPP (nad 10 tisíc měsíčně)

Tady se nám situace začíná komplikovat. Povinnosti zaměstnavatele u nadlimitních DPP jsou shodné s povinnostmi při zaměstnávání člověka na nadlimitní DPČ nebo HPP.

Registrace:
    • Zálohová daň
    • Zdravotní pojišťovna – registrace jako zaměstnavatel, vždy na konkrétní pojišťovnu zaměstnance, máte-li zaměstnance u různých pojišťoven, musíte se registrovat ke každé z nich (Přihláška a evidenční list zaměstnavatele)
    • Zdravotní pojišťovna – registrace zaměstnance, opět na konkrétní pojišťovnu zaměstnance (Hromadné oznámení zaměstnavatele)
    • Sociální pojištění – registrace jako zaměstnavatel (Přihláška do registru zaměstnavatelů)
    • Sociální pojištění – registrace zaměstnance (Oznámení o nástupu do zaměstnání)
    • Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele 
Zpracování mezd
  • měsíčně, zde už nejede vlak, měsíčně je totiž třeba posílat přehledy na zdravotní pojišťovny (Přehled o platbě pojistného) a správu sociálního zabezpečení (Přehled o výši pojistného)
  • do 20.3. následujícího roku třeba podat Vyúčtování zálohové daně
  • do 30.5. následujícího roku třeba poslat za každého zaměstnance, u kterého jsou odvody sociálního pojištění, důchodový list (tzv. ELDP)
Měsíční platba: 
  • mzda dohodáře
  • zálohová daně dle výše výdělku
  • zdravotního pojištění za zaměstnavatele (9 %) a zaměstnance (4,5 %)
  • sociálního pojištění za zaměstnavatele (24,8 %) a zaměstnance (6,5 %)
  • jednou za čtvrtletí 100 Kč na Kooperativu (stejná částka, ať máte 1 nebo 100 dohodářů)
HPP

Jak jsem psala výše, povinnosti zaměstnavatele u nadlimitní DPP a HPP se příliš neliší. Pouze se zvyšuje platba zaměstnavatele na Kooperativu, která se počítá jako percentil ze součtu hrubých mezd zaměstnance za předcházející čtvrtletí a platí se dopředu na nadcházející čtvrtletí. Tento percentil se liší v závislosti na oboru činnosti zaměstnavatele. 

Zmínila bych ještě roční zúčtování zálohové daně, které většinou zaměstnanci zaměstnaní na HPP po zaměstnavateli vyžadují. Povinností zaměstnance je požádat o roční zúčtování do 15.2. následujícího roku a v tomto termínu musí dodat i všechna potřebná potvrzení. Zaměstnavatel musí zúčtovat nejpozději v rámci březnových mezd, tedy vyplatit v dubnu.

DPČ

Dohoda o provedení činnosti je takový hybrid mezi DPP a HPP. Do 3,5 tisíc Kč měsíčně se chová jako podlimitní DPP se všemi povinnostmi viz výše. Opět záleží, zda zaměstnanec podepíše/nepodepíše prohlášení poplatníka. Nad 3,5 tisíce Kč včetně se chová nadlimitní DPP nebo HPP.

Komplikace

Hlavní nepříjemnosti s sebou nese zaměstnávání na DPP a DPČ, kdy si zaměstnanci vydělávají kolem limitů (DPP 10 tisíc Kč/měsíc, DPČ 3,5 tisíce Kč/měsíc) – v těchto případech musíte být hodně ostražití, protože při prvním překročení této hranice směrem nahoru musíte přihlásit zaměstnance na zdravotní a sociální pojišťovnu. V následujících měsících pak musíte ostražitě sledovat výdělek a při každém překročení směrem dolů zaměstnance odhlásit ze zdravotní pojišťovny a při každém dalším překročení směrem nahorů zase přihlásit. Pakárna. 🙂 Pokud se tato situace opakuje pravidelně může být nepříjemné neustále hlídat, jestli jste nezapomněli odeslat přihlášku nebo odhlášku. Úlevou je, že sociální pojištění se přihlásí pouze jedenkrát a odhlásí až odchodem zaměstnance, nebo vypršením jeho dohody. 

Další komplikací může být souběh různých pracovních poměrů. Zaměstnanec totiž může mít u zaměstnavatele podepsaný neomezený počet smluv a dohod, dokud je náplň práce rozdílná.

Odchod zaměstnanců 

Pokud se zaměstnanci v průběhu zaměstnání mění osobní údaje – příjmení, bydliště – ohlašujete na sociální pojišťovnu. Na zdravotní pojišťovnu má zaměstnanec povinnost ohlašovat sám.

Povinnosti zaměstnavatele nekončí ani s odchodem zaměstnance. Pokud zaměstnanec ukončí zaměstnání, musíte zase vše poodhlašovat. V případě, že vám odejde od zdravotní pojišťovny poslední zaměstnanec, odhlašujete se i jako zaměstnavatel. V případě, že vám odejde poslední zaměstnanec celkem, odhlašujete se jako zaměstnavatel i na sociálním pojištění a na Kooperativě. Z pohledu zálohové a srážkové daně, tam ji většinou necháváme běžet a podáváme nulové Vyúčtování. Pokud se zaměstnání cca do roka nerozjede, odhlašuji i tyto daně.


Oblast mezd a personalistiky není jednoduchá a doporučila bych všem svěřit tyto záležitosti do rukou zkušené mzdové účetní, ať se vyhnete nepříjemnostem, které by mohly nastat. 🙂

Pokud by vás ještě zajímalo, jak přesně probíhá výpočet čisté mzdy, mrkněte se na můj starší článek, kde je výpočet představen na minimální mzdě.