Zdanění příjmů z akcií

Obchodování a nákup cenných papírů je v poslední době velmi populární. Jak je to však s daněmi? Rozhodujícím faktorem bude, jak dlouho akcii vlastním a za kolik sumárně v roce akcie prodám. Na co si dát blíže pozor jsem shrnula v následujícím textu (na mé poměry nestandardně dlouhém). Pro názornost jsem se rozhodla pro rozdělení do tří částí, které postupně odkrývají záludnosti tohoto druhu příjmu. 

1. Akcie držím (dividendy, časový test pro osvobození),
2. Akcie jako celek koupím a prodám (vedení evidence, hranice pro daňové přiznání),
3. S akciemi již pravidelně obchoduji, přikupuji a prodávám po částech (metody ocenění FIFO a aritmetický průměr).

• Akcie držím

Pokud akcie nakupujete za účelem investice a dlouhodobě je držíte, bude vás zajímat především, jak správně zdanit dividendy. Příjem z dividend je příjmem z kapitálového majetku, který se řídí úplně jinými pravidly než samotné obchodování s akciemi. 

Drtivá většina dividend vám přistane na účtu již zdaněná. Pokud investujete do českých firem, je 15% daň z příjmu sražená ze strany plátce dividendy konečná. Tudíž na vaší straně nevzniká povinnost podat daňové přiznání a pokud vznikne z jiného důvodu, např. z důvodu podnikání jako OSVČ, v přiznání dividendy neuvádíte. Složitější je v praxi častější situace, kdy investujete do zahraniční společnosti a dividenda tak za vámi putuje ze zahraničí. I v těchto případech vám zahraniční subjekt nejspíše srazí daň a dividendu obdržíte “zdaněnou”. Nicméně ne zdaněnou z pohledu českého finančního úřadu. 🙂 V těchto případech vzniká povinnost podat daňové přiznání a vaše celosvětové příjmy si dořešit ještě individuálně v České republice. Zde nastupují na scénu smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které jsou uzavřeny mezi naší zemí a ostatními státy. Existují dvě metody, jakými se mohou dividendy ve vašem přiznání promítnout – metoda zápočtu a metoda vynětí. Nebudu zabíhat dále do detailů, protože tomu, kdo podobnou situaci řeší, doporučuji podat přiznání s někým, kdo tomu rozumí. 🙂 

Klientovi přistály v průběhu roku 2020 na účtu 4 kvartální dividendy z akcií Disneyho v USA. Tyto dividendy byly v USA zdaněny 15% daní a klient dostal na účet již zdaněnou výplatu. Dle dohody mezi ČR a USA byla použita metoda zápočtu. V českém daňovém přiznání se vypočítala z hrubé dividendy (dividenda před zdaněním) daň z příjmu 15 % a na tuto českou daň se započetla v plném rozsahu daň již odvedená v zahraničí. Shodou okolností v USA srazili také 15 %, takže rozdíl žádný. V závěru tedy klient žádnou další daň z tohoto příjmu české státní kase neodvedl. Nicméně musel splnit povinnost dividendu ve svém daňovém přiznání přiznat a dořešit ji daňově postupem dle mezinárodní smlouvy mezi ČR a USA.

Pokud nastane doba, kdy budete potřebovat akcie prodat, bude vás zajímat 3 letý časový test. Pokud mezi nákupem a prodejem uplyne 36 měsíců, máte vyhráno, prodej je osvobozený od daně z příjmu. To znamená, že neplatíte z tohoto druhu příjmu žádnou daň a nemusíte ani podávat daňové přiznání. Ale pokud bude váš příjem z prodeje těchto akcií, které držíte déle jak 3 roky, vyšší než 5 milionů Kč, tak musíte tento příjem oznámit ve svém daňovém přiznání – daň platit nebudete. 🙂

• Akcie jako celek koupím a prodám

Pokud cenné papíry sem tam nakupujete a prodáváte, doporučuji si vést evidenci v excelu, do které si průběžně budete zapisovat kdy jste akcie nakoupili, kolik kusů a za kolik peněz. Pokud jste je platili z korunového účtu, hodnotu evidujte v českých korunách, pokud jste cenné papíry platili z devizového účtu (eurový, dolarový), hodnotu zapisujte v cizí měně. Některé investiční platformy umožňují tato data vyexportovat, aniž byste si museli vést evidenci bokem.

Pokud následně cenné papíry prodáte, opět si zapisujete kdy, kolik kusů a za kolik. Protože pokud vaše prodeje v daném roce celkem přesáhnou 100 tisíc Kč, vzniká povinnost podat daňové přiznání a budete se muset dopočítat k tomu, kolik je váš zisk. V tu chvíli pečlivě vedenou evidenci jako když najdete. 🙂

V každém roce je tedy v této evidenci třeba sledovat, zda příjem (nikoliv zisk!) z prodeje přesáhl 100 tisíc Kč. Do tohoto limitu se bohužel počítá i prodej akcií osvobozených. Ne že by nad tento limit osvobozené nebyly, ale “svezou” se s nimi ty neosvobozené, které by samy o sobě třeba hranici 100 tisíc Kč nepřesáhly, ale skrze osvobozené akcie tuto hranici překonají a musí být v přiznání daňově dořešeny.

Pokud hranici 100 tisíc Kč překročíte, je třeba v přiznání uvést příjem z prodeje a výdaj vážící se k tomuto příjmu. Výdaj je pořizovací cena + vedlejší poplatky. Pokud nemáte poplatky zohledněny v pořizovací ceně, nezapomeňte si je také evidovat ve své excelovské evidenci. Základem daně potom samozřejmě bude rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to zisk nebo ztráta (nulový základ daně). Součet zisků a ztrát z jednotlivých prodejů akcií se sčítá, takže ve finále opravdu zdaníte jen to, co jste na prodeji vydělali. Nicméně pokud celkový výsledek bude ztráta, tak vám žádným způsobem neovlivní daň z příjmu z jiných oblastí (zaměstnání, podnikání, příjem z kapitálu, příjem z nájmu atd.) a není žádným způsobem uplatnitelná jako daňový výdaj v budoucnu, jak je tomu u ztrát v jiných oblastech (podnikání, nájem).

Tak a co ty cizí měny a kurz? Přepočítat na české koruny lze dvěma způsoby, a to denním kurzem vyhlašovaným ČNB nebo jednotným kurzem vyhlašovaným Ministerstvem financí. Rozhodněte se pro ten pro vás výhodnější, ale pozor! vaše rozhodnutí se musí promítnout v celém přiznání konzistentně. To znamená, že všechny devizové příjmy a výdaje musíte v daném roce přepočítávat podle denního, nebo jednotného kurzu!

• S akciemi již pravidelně obchoduji, přikupuji a prodávám po částech

V případě, že s cennými papíry aktivně obchodujete je pro vás zásadní vedení si evidence v excelu, jak jsem popsala v předchozím bodě. Pomocí excelu můžete systematicky sledovat pohyby vašich cenných papírů – doporučuji si jej vést opravdu průběžně a pečlivě.

Pokud totiž fungujete stylem, že nakoupíte akcie třeba Googlu, Amazonu a Disneyho a potom je zase všechny prodáte, spočítat zisk z těchto operací nebude až tak složité. Horší je, pokud akcie těchto firem přikupujete postupně, nebo prodáváte po částech. Tady vám totiž finanční úřad řekne přesně, jak budete postupovat se stanovením výdeje jako pořizovací ceny. 

Existují dvě metody, mezi kterými si dle svého uvážení opět můžete zvolit:

• FIFO (first in, first out) – akcii, kterou jste od Googlu koupili jako první, také jako první prodáte
• aritmetický průměr – dopočítáte, za kolik jste od Googlu nakoupili průměrně

A pomocí těchto dvou metod si musíte pro své daňové přiznání dopočítat, kolik tedy byl váš výdaj na příjem, který vám vznikl z prodeje. 

Klient koupil v lednu 20 kusů akcií Disneyho po 170 USD. Za pár týdnů cena akcií klesla na 120 USD za akcii, tak se rozhodl přikoupit dalších 30 kusů. Mickeyho on prostě rád. Na konci roku ale potřeboval zasponzorovat Ježíška, rozhodl se tedy k prodeji 35 kusů akcií Disneyho. Jelikož v té době se akcie vyšplhaly na plných 200 USD za akcii, jeho příjem za daný rok byl 7.000 USD. V podnikání používá denní kurz, přepočítal si tedy příjem z akcií denním kurzem dle ČNB a zjistil, že jeho příjem činil 153.454 Kč. Posteskl si tedy, že překročil hranici 100 tisíc Kč, vznikla mu povinnost uvést příjem z prodeje v přiznání a jelikož se nejedná o příjem osvobozený, akcie nevlastnil 3 roky, tak si posteskl ještě jednou a šel počítat daň.

*Nákupní cena v CZK = nákupní cena za ks (USD) * denní kurz

**Prodejní cena za ks – FIFO: spočívá v tom, že první prodáme to, co jsme prvně nakoupili (první tedy 20 ks z prvního nákupu a pak zbývajících 15 kusů ze druhého nákupu akcií)

(20 * 3836,39 + 15 * 2695,08) / 35 = 3347,26 Kč

***Prodejní cena za ks – aritmetický průměr: princip je takový, že před každým prodejem spočítáte průměrnou cenu za ks všech svých akcií od Disneyho

(20 * 3836,39 + 30 * 3695,08) / 50 = 3151,6 Kč

Tučně zvýrazněné částky v tabulce jsou ceny, které vás tyto akcie, které prodáváte, stály (oceněné podle jednotlivých metod) – pro výpočet zisku tedy: 

Prodej 35 akcií * 200 USD * 21,922 (denní kurz) = 153 454 Kč (celkový příjem)

FIFO: 153 454 – 117 154, 1 = 36 299,9 Kč (zisk, základ daně)

nebo

Aritmetický průměr: 153 454 – 110 306 = 43 148 Kč (zisk, základ daně)

Na tomto příkladu je jasně výhodnější metoda FIFO, protože čím je menší základ daně, tím nižší je daňová zátěž. Samozřejmě případ od případu se liší, proto je  vždy nejlepší propočítat obě varianty. Nicméně i zde je třeba zachovat konzistentnost a vybranou metodu držet. Stejně jako  je tomu s volbou kurzu. 

Závěrem

1. veďte si pečlivě průběžně jakoukoliv evidenci,
2. hlídejte hranici příjmu z prodeje akcií 100.000 Kč / rok, zjistěte, zda je vše při překročení hranice osvobozeno, nebo jestli se tam přimíchalo i něco ke zdanění,
3. musíte-li danit, pohrejte si s kurzem a metodami oceňování (FIFO a aritmetický průměr),
4. nechte si poradit, váháte-li. 🙂