Jak na spropitné?

Většina z nás ráda ocení kvalitní služby podniku tím, že při placení nechá personálu spropitné. Jak to ale s těmito penězi „navíc“ je z daňového hlediska? Může si je zaměstnanec nebo podnikatel jen tak nechat? 

Dle Finanční správy se jedná o dar poskytnutý v souvislosti s příjmem z podnikání nebo z příjmů ze závislé činnosti a musí se zdanit. Podle toho, komu spropitné jde do kapsy, se liší jestli je zdaněno u podnikatele nebo zaměstnance. 🙂

Spropitné, které dostane zaměstnanec

Správně by se mělo celé spropitné přičíst ke mzdě zaměstnance. Pokud jde o zaměstnance na klasickém HPP nebo nadlimitní dohodě, tak mu zaměstnavatel musí z dýšek srazit ještě sociální a zdravotní pojištění a daň. 

Například pokud jsou dýška za měsíc celkem 4.000 Kč: 

Tím to ale nekončí, prodraží se to i zaměstnavateli. On sice dýška zaměstnanci pouze předá, ale protože spropitné vstupuje zaměstnanci do hrubé mzdy, tak se týkají odvody i zaměstnavatele: 

Pokud by se součet mzdy a spropitného vlezlo u DPP do limitu 10 tisíc Kč a u DPČ do 4 tisíc Kč, tak bude spropitné bez odvodů a týká se jej pouze daň z příjmu. 

Spropitné, které si nechává zaměstnavatel

Pokud si podnikatel dýško ponechá, tak bude součástí jeho tržeb. Stejně jako klasické tržby je musí zdanit v rámci klasického přiznání k dani z příjmů za celý rok. 

A jak je to s DPH?

Pokud je zaměstnavatel plátce DPH, tak se ze spropitného DPH nepočítá a ani neodvádí :-). 

Z článku je jasné, že spropitné se správně musí zdaňovat a nejde o peníze “bokem”. I přesto je spoustu podniků, kteří to odmítají dodržovat. I proto vám v nejednom podniku sdělí, že dýška na karty neberou. Což jednoduše ve většině případů svědčí o tom, že podnik z dýšek v hotovosti neodvádí to, co by měl. Je už jen na vás, zda tento systém „obcházení“ podpoříte, nebo ne. Pokud si nevíte rady, tak se mi neváhejte ozvat a spolu se na to podíváme. 🙂